ZKUSTE SI UDĚLAT VLASTNÍ PRŮZKUM!
Milé čtenářky, milí čtenáři,
uvádí se, že lidé ve vyspělých zemích tráví v průměru 90 % svého času v budovách. Když jsem tuto informaci četl poprvé, tak jsem zapochyboval a rozhodl se tento údaj prověřit.
Na internetu jsem našel jeden z možných zdrojů – a to výzkumnou zprávu The National Human Activity Pattern Survey (NHAPS) – A Resource for Assessing Exposure to Environmental Pollutants vypracovanou výzkumným týmem pod vedením Neil E. Klepeise a publikovanou Lawrence Berkeley National Laboratory v roce 2001. Z této sociologické studie zahrnující více než 9 000 respondentů z USA mimo jiné vyplývá, že lidé stráví průměrně 87 % času v budovách, 5,5 % jsou uzavřeni v autě a pouze 7,5 % času tráví venku v přírodním prostředí. Řekl jsem si – no jo, to je americký styl života!
A tak jsem si udělal svůj vlastní průzkum rozložení času, který trávím v budovách, v dopravních prostředcích a venku. Nejsem žádný pecivál, nejsem ani přivázaný ke svému autu, a pokud mi to čas dovolí, rád se projdu a vyrazím do přírody. Výsledek typického pracovního dne mě ovšem zaskočil. V analyzovaný den jsem strávil v budovách 89,6 % času, v dopravních prostředcích (metro, autobus a auto) 4,2 % a venku pouhých 6,2 % svého času. O víkendech se sice snažím tuto neúprosnou statistiku trochu poupravit, ale celkový průměr by to asi nijak dramaticky nezměnilo.
Ať už dopadá statistika jakkoli, budovy vytvářejí a budou vytvářet i v budoucnu rozhodující prostředí pro náš život a pro jeho kvalitu. Proto je velmi důležité soustředit se na výstavbu budov, které splňují co nejnáročnější požadavky na zajištění kvalitního vnitřního prostředí zahrnující nejenom mechanickou odolnost a stabilitu, ale i požární bezpečnost, bezpečnost při užívání, hygienu vnitřního prostředí, kvalitní denní a umělé osvětlení, tepelně-vlhkostní mikroklima, akustické mikroklima a další požadavky. Jde o zajištění bezpečného a komfortního prostředí pro daný provoz, přičemž kvalita a efektivita provozu by měla být samozřejmostí po dobu celé předpokládané životnosti budovy.
Architektonická kvalita a ekonomické a environmentální parametry jsou nutnou a neoddělitelnou podmínkou kvalitního řešení budovy splňující širší spektrum požadavků udržitelné výstavby. Železobetonové stavby italského architekta P. L. Nerviho fascinují i v současnosti svojí lehkostí a efektivitou. Řada současných architektů využívá beton jako výrazný výtvarný prostředek – např. Santiago Calatrava, Zaha Hadid a řada dalších. V 5. dílu pořadu „Architektura v betonu: Městská vila v Podolí“ hovoří architekt Josef Pleskot o návrhu stavby i o významu betonu v interiéru: „ [...] beton má svoji definitivnost, pevnost, solidnost [...] to je na něm vlastně hezké, že má charakter tvrdého materiálu – kamene a vlastně takové přetavené přírodniny...“
V tomto čísle Beton TKS jsou uvedeny některé příklady realizací budov s betonovou konstrukcí, která se výrazněji uplatňuje z hlediska konstrukčního řešení a architektonického výrazu. Jasným příkladem, že beton je i v našich podmínkách materiálem umožňujícím navrhovat architektonicky hodnotné stavby je i Cena za architekturu 2018, kterou obdržel ateliér Architektura s.r.o. za administrativní budovu ve Stránčicích, kterou zde připomínáme.
Je neděle, jsem v krásném prostředí okolí řeky Sázavy, koukám oknem přes údolí na protější zasněžený les, sedím za pracovním stolem u počítače a píšu. Asi bych se měl nad sebou zamyslet.
Přeji Vám pěkné počtení v příjemném a kvalitním prostředí budovy. A zkuste si udělat vlastní průzkum ... a případně vyrazit ven na procházku.
prof. Ing. Petr Hájek, CSc.
předseda redakční rady Beton TKS
